Shrnutí UNIZA Master – KOA LAN Party aneb Čistě subjektivní popis mého úspěšného vystoupení na žilinském turnaji

Můj „výlet“ do Žiliny odstartoval už v pátek před jedenáctou, kdy jsem v Praze sedl na bus a přes Brno a pro mě do té doby spíš neznámá slovenská města pokračoval do Žiliny. Cesta trvala celkem asi šest hodin, takže sraz na nádraží, domluvený s Majsssstrem a dalšími lidmi z nEophyte (Coconem a Sikim) asi na pátou odpoledne, vyšel přesně.

Našli jsme se bez problémů a už ve čtyřech jsme se vydali na ubytovnu kousek od místa konání akce. I když jsme si místa předem poctivě rezervovali, neubytovali nás – některým totiž ještě nebylo 18 a jaksi si zapomněli opatřit potvrzení od rodičů… Nezbývalo než hledat bydlení jinde, což se nám během slabé půlhodinky díkybohu podařilo – a dokonce bylo nakonec mnohem lepší než to původní! Pak jsme (samozřejmě jen my, co nám už osmnáct bylo) zašli na pivko a lehce oslavili mých devatenáct. Kolem půl jedenácté dorazil i Bankai, což si vyžádalo ještě jedno kolo s půllitrem v ruce, ale pak už se šlo vážně spát.

Na druhý den ráno to chtělo v první řadě něco k snědku, ale hned po snídani jsme se poptali na cestu na místo konání turnaje a vyrazili směr Nová menza. Ne že bychom bloudili, asi ten popis cesty nebyl zrovna nejpřesnější, ale zkrátka se nějak stalo, že na místo konání jsme dorazili přesně minutu před uzavřením registrací… Až takové drama z toho ale nakonec nebylo – registrace prodloužili, a my jsme se tak mohli v klidu připravit na samotný turnaj.

Ten odstartoval asi o hodinu později – údajně kvůli problémům s připojením. Osobně jsem měl během hry jen dva výpadky a do hry mi výrazně nezasáhly.

První hru jsem vyhrál pohodlně 3:0. Majsssster to měl trochu složitější a při skóre 0:1 byl nucen přejít na můj počítač. Poté ale svůj zápas otočil na konečných 3:1. Ve druhém kole jsem se potkal se Siki, a protože jsme se už v té době znali, znali jsme i své decky. Já jsem kolo ovládl v poměru 3:2, Majsssster vyhrál též. Třetí kolo bylo z mého pohledu celkem těžké, přesto jsem vyhrál 3:2. Naopak Majsssster bohužel prohrál, a to 2:3 s dominantním Vlčákem. Čtvrté kolo bylo nejen pro mne kolem nejdůležitějším, protože čtyři výhry znamenaly jistý postup. Nezačal jsem úplně nejlépe, ze stavu 1:2 jsem však proti Zoolockovi otočil na konečných 3:2 a měl jisté play-off. Masssster bohužel znovu prohrál a jeho šance na postup se vzdalovala. V pátém kole mi už šlo jen o co nejlepší umístění do pavouka: narazil jsem na Bachiho, který naopak potřeboval vyhrát, protože měl dosavadní skóre 3:1. K jeho smůle – a svému štěstí – jsem ho porazil 3:0 a on jen mohl doufat v další postup. Masssster  svou pátou hru vyhrál poměrem 3:0, ale i tak už se pomalu chystal domů. Se skóre 5:0 jsem v té době byl 2. za Faelim se stejným výsledkem, ale lepším TB. Majsssster už čekal na taxík, ale co se nestalo! Měl natolik dobrý TB, že postoupil i se skóre 3:2 a Bachi nakonec skončil na 9. místě. Bohužel jsme se s Majssssterem potkali hned v 1. kole play-off a jeden z nás prostě musel skončit.

Naštěstí pro mě jsem to nebyl já – otočil jsem nepříznivý stav z 1:2 na 3:2 a radoval se z TOP4, kde mě měl čekat jeden z dvojice Cocon vs. Korytnačka. Z tohoto zápasu jsem měl smíšené pocity, protože Cocon je můj kamarád, ale zase měl proti mně dobrý line-up. Hru nakonec vyhrála slovenská želva a já se začal připravovat na svůj dosud nejdůležitější zápas. Semifinále s Korytnačkou už bylo streamované, a tak jsem začínal být i dost nervózní… Po neúspěšné první hře jsem však naštěstí trochu pookřál a zápas nakonec ovládl v poměru 3:1. FINÁLE!!!

Tam jsem se potkal taky s dosud neporaženým Faelim z eSuby. I tenhle zápas byl streamovaný a já po dvanácti hodinách hraní naneštěstí začal vršit chyby… Jedna mě dokonce stála hru a při skóre 0:2 jsem si říkal, že už je konec. Naštěstí jsem si ve třetí hře vymodlil „topdeck“ a zvítězil. Bohužel to byla jediná hra, kterou jsem ovládl, a po prohře 1:3 jsem tak skončil na druhém místě. To ale v žádném případě nebyl důvod ke smutku – měl jsem v kapse odměnu finanční, medailovou a nakonec i tu v podobě propagace týmu i svého jména.

Celkově turnaj hodnotím velice kladně a doufám, že se mně a mému týmu bude i nadále takto dařit.

PS: Domů jsem jel půlnočním busem, takže za světla jsem byl doma!